Článek zabývající se základními otázkami týkající se pořízení, chovu a držení zakrslého králíka. Informace pro nové majitele či zájemce, lidi uvažující nad koupí zakrslíka. Jasně, přehledně, realisticky - tak, abyste neudělali chybu při výběru králíčka, jeho prvních týdnech u Vás v novém domově, tak v jeho dalším životě - k oboustranné spokojenosti, cílené ekonomické únosnosti a konečné radosti.
Tento článek je určen pro všechny, kteří by se rádi dozvěděli, co všechno králík vůbec potřebuje, pro ty, kteří nad jeho koupí uvažují.Pokusím se tedy pomocí následujících řádek shrnout vše potřebné, co Vás a Vašeho nového společníka v životě potká, nad čím je potřeba se před koupí samotného králíčka zamyslet, co je bezpodmínečně nutné vlastnit a na co je potřeba se připravit.
DÉLKA ŽIVOTA, VÝBĚR PLEMENE A JE PRO MĚ KRÁLÍK VHODNÝ SPOLEČNÍK?
Králík je velice specifické zvířátko, které není vhodné pro každého - a jak je poslední dobou bohužel běžné či módní, rozhodně to není vhodná zvíře ani hračka pro děti. Ušáci jsou společenští a zároveň značně samostatní tvorové, mají však rádi svůj klid (většinu dne prospí a prolenoší a aktivnější jsou spíše až ve večerních či nočních hodinách) a většinou to nejsou ani typicky mazlící zvířátka, které můžete nosit celé hodiny v náručí. Musíte vycházet z toho, že každý králíček je originál a osobnost - a každý má rád něco jiného - obecně však lze říci, že většina ušáků nemá ráno zvedání a nošení (což jim může evokovat dravce), hlasité zvuky a nerespektování jejich odpočinku. Nejraději mají, pokud mohou sami přijít pro pohlazení, vyskočit vám na klín a nechat se dlouze hladit. Jsou rádi v přítomnosti člověka a oblibují asistovat při všech domácích činnostech i odpočinku. Proto prosím, především rodiče, důkladně zvažte, zda je Vaše dítko natolik vyspělé a schopno respektovat králičí potřeby, aby si mohli navzájem dělat radost a být dobrými společníky. Osobně doporučuji králíčka pořídit dítěti staršímu 10 let, dříve ušáka pořizujete především sobě a starost o něj bude na Vás.
Králík je zvířátko náročné zejména na prostor, není rád omezován. Pokud nemá dostatečný výběh, umí to dát najevo. Klec s občasným výběhem po místnosti mu stačit nebude a pokud jej nemůžete mít navolno, zvažte pořízení ohrádky, která je prostornější.
Tento velice trefný plakát se snaží poukázat pomocí recese na to, že je opravdu důležité vše zvážit před koupí ušáka - poslední dobou jsem čím dál častěji k vidění případy králíčků, jejichž majitelé je chtějí darovat, a jako nejčastější důvod jsou uváděny právě alergie .. v mnoha případech se však spíše jedná o to, že ušák vyrostl a už není tak roztomilý; dostal se do puberty a naráz jsou s ním spíše jen starosti než radosti nebo zkrátka omrzel ..
Králíci se průměrně dožívají 7 a více let, často však i 10 a více let. Vlivem zdravotních obtíží či problémů může být délka jejich života kratší, ale je vhodné počítat s délkou jejich života kolem 10 let. Délka života není závislá na plemeni.
Co se týče výběru plemene či typu srsti - záleží jen na preferencích a vkusu každého nového majitele, jakého ušáka zvolí. Traduje se, že např. teddíci jsou klidnější, ale ze zkušeností mohu říci, že opravdu záleží na povaze a temperamentu daného jedince.V případě, že si pořídíte teddyho či teddy beránka, musíte počítat s pravidelnou údržbou (česáním) srsti. Frekvence záleží na kvalitě srsti, některé ušáky je třeba pročesávat co pár dní, jinak se začínají velice rychle cuckovat, na jiné stačí sáhnout hřebenem co pár týdnů.
Plemeno Burgundský - cca 5kg v dospělosti
CHCI, ABY MŮJ KRÁLÍČEK BYL V DOSPĚLOSTI STANDARDNĚ VELIKÝ (MALÝ) - co pro to mohu udělat?
Ne náhodou spousta zájemců a budoucích nových majitelů řeší právě to, aby bylo jejich mládě v dospělosti "malé". Bývalo a sem tam stále je běžnou praxí, že si člověk přinese ušáka ze zverimexu či od známých a malý ušáček roste a roste, až je z něj třeba 4kg ušák - což opravdu není velikost zakrslého králíka :)
Proto pokud si chcete být jistí, že váš ušák bude v dospělosti tak velký (resp. malý), jak má být, sáhněte po ušákovi s rodokmenem (ČSCH). U uznaných barev zakrslých králíků máte jistotu, že vaše mládě bude mít v předcích min. 4 generace zpět standartně vážící králíky (tedy u zakrslého králíka vážící mezi 1,0 - 1,35 kg, u zakrslého berana 1,5 - 1,90 kg) a je tu tedy záruka váhy a velikosti.
Zkušený chovatel je schopen poznat už na malém mláděti, jak bude přibližně veliké (zda - li se bude jednat spíše o nižší či vyšší hranici váhového rozmezí). Ve výjimečných případech se může stát, že se narodí mládě, které přece jen bude větší a těžší (u klasického zakrslíka např. 1,5 kg) - to vše je ale zkušený chovatel schopen sledovat a odhadnout, a proto je také na místě na tento fakt zájemce o mládě upozornit!
U UŠÁKŮ ZE ZVERIMEXU, KŘÍŽENCŮ, TEDDÍKŮ (vyjma těch z novošlechtění - tedy s tetováním v uších), LVÍČKŮ, REX A SATÉN BERÁNKŮ, KRÁLÍČKŮ S VP (výpisem předků) - váhu a velikost králíčka NELZE garantovat, jelikož se jedná o nehlídané chovy, chovy neuznané (kde tedy není vytyčen žádný standard a cíl plemene) a hobby chovy (tj. často chov kříženců a mláďat určených pro zisk)! Je tedy zcela běžné, že ušáci těchto plemen a z těchto chovů bývají větší.Klecové chovy nejsou výjimkou
A PROČ OPRAVDU NE ZE ZVERIMEXU?
Jedna z prvních otázek, kterou velká část budoucích majitelů ušáčků řeší. Co je na tom vlastně tak špatného? Zverimex je zkrátka přežitek a funguje jen proto, že z prodeje zvířat je zisk. To je důležité si uvědomit - králíci ve zmerimexu nejsou proto, protože majitel zverimexu je lidumil a chce lidem dělat radost, ale proto, že je to stále ziskové. Je na místě otázka, jak je možné z něčeho takového mít zisk? Odpovědí je velkochov, nejlevnější možné krmení a žádná veterinární péče. Tyto mláďata většinou nemají žádný kontakt s chovatelem, trpí přemírou stresu a připočteme - li špatné krmení a změnu prostředí, často trpí na různé nemoci či zdravotní problémy (přinést si spolu s králíkem kokcidiózu je zcela běžné a taková infekční rýma je teprve lahůdka..).
Tito králíčci za to samozřejmě nemůžou, ale jediným možným řešením je zkrátka takové ušáky nekupovat, a to ani z lítosti. Pokud nebude poptávka, nebude ani nabídka.Definitivním řešením by byl zákaz prodeje zvířat ve zverimexech podložený zákonem, ale to je bohužel daleká hudba budoucnosti, dokud z toho bude někdo profitovat.
Ze zverimexu ne, pokud..
- CHCI ZNÁT O SVÉM KRÁLÍČKOVI CO NEJVÍCE INFORMACÍ
- CHCI VIDĚT, KDE SE NARODIL A VYRŮSTAL
- CHCI MÍT JISTOTU, ŽE MU BYL DÁN KVALITNÍ ZÁKLAD DO ŽIVOTA, BYLO O NĚJ STARÁNO S LÁSKOU a veškerou PÉČÍ
- NENÍ MI LHOSTEJNÝ OSUD KRÁLÍKŮ VE VELKOCHOVECH A MNOŽÍRNÁCH a nechci tento byznys PODPOROVAT
- CHCI MÍT PŘEDPOKLAD CO NEJLEPŠÍHO ZDRAVOTNÍHO STAVU A PREDISPOZIC MÉHO UŠÁKA
- CHCI SE MÍT MOŽNOST KDYKOLI NA NĚKOHO OBRÁTIT S JAKOUKOLI RADOU a dostat fundovanou odpověď
Základem je tedy výběr SOLIDNÍHO CHOVATELE, který je schopen a ochoten tyto věci poskytnout. Tento výběr prosím nepodceňujte, protože nejsou všichni chovatelé poctiví a jeho výběru je tedy třeba věnovat adekvátní čas a pozornost. Znám bohužel vícero "chovatelů", kteří svá mláďata do zverimexů dodávají, ale to opravdu nejsou žádní chovatelé..
UBYTOVÁNÍ
Existuje nepřeberné množství možností: klec, králíkárna (venkovní), dřevěná ubikace (vnitřní), ohrádka či úplně navolno (stačí tedy pouze misky a záchůdek).
Pokud pořizujete mazlíka a nového člena rodiny, rozhodně je nejlepším rozhodnutím zařídit mu pěkné bydlení doma. Králíci s neustálým kontaktem s člověkem jsou opravdu jako pejsci, většinou jsou svým majitelům neustále v patách a budete moci neustále obdivovat jejich vylomeniny, inteligenci a šikovnost. Většina majitelů má ušáky nakonec úplně navolno, jelikož jsou to velice chytrá zvířátka, která se naučí na záchůdek, přes den většinou odpočívají pod stolem či za gaučem a ve večerních hodinách si rádi přijdou pro pomazlení. Samozřejmě je potřeba učinit byt či dům co nejvíce "králíkuvzdorný", abychom předešli překousaným kabelům, nabíječkám a dalším věcem. Ušáci však bývají většinou hodní a kable je nezajímají, alespoň ty naše ne :)
Níže naleznete několik inspirujících fotek králičího bydlení. Fatazii se meze opravdu nekladou a s trochou šikovnosi lze ušákům vytvořit opravdu krásné a originální prostředí, které ocení jak ušák, tak jeho majitel.Klec: minimálně rozměry 100 cm a větší - čím větší, tím lepší, nejlepší jsou klece, u kterých lze půlku klece odklopit směrem nahoru, aby si mohl klálík případně sám skákat ven a dovnitřKrálíkárna: čím větší, tím lepší, mezi opravdu vychytané vychytávky určitě patří kotce s výklopnými schůdky do výběhu, který je přímo součástí králíkárnyPokud máte zahradu, je dobré vyrobit nebo si koupit výběh, aby mohl králíček aspoň v jarních - podzimních měsících strávit část dne venku. Časem je možné některé jedince nechat běhat volně, pokud je zahrada zajištěná a není kudy utéct. Pokud zahradu nemáte, není nic lehčího než si králíka naučit na vodítko a chodit se s ním sem tam projít někam na louku nebo na trávu, kde nejsou psi, blízká silnice ani nic podobného.
Bydlící inspirace
Jak takový skvělý příbytek vyrobit? Zde naleznete návod: DŘEVĚNÁ KLEC PRO KRÁLÍČKY
Záchod s roštem zn. Tommi aneb značka ideál pro většinu ušáků. Ze začátku je lepší rošt oddělat, aby ušák mohl chodit po podestýlky, a až se na záchůdek naučí, je vhodné rošt zase přidělat.Velikostně vyhovuje přepravka pro kočkyDomečky: nejoblíbenější je rovná střecha
NEZBYTNÉ VYBAVENÍ
Ať už bude králíček ubytován v kleci či králíkárně, jsou tu věci, bez kterých se neobejde. Základ tvoří již zmiňované obydlí, dále miska, napáječka, záchůdek, podložka na dno klece a jesličky na seno. Dále je možné klec obohatit domečkem, tunelem, různými hračkami .. fantazii se meze nekladou :)
Miska je nejlepší keramická, dají se koupit úplně obyčejné v hnědé barvě prakticky za pár korun.Pítek (napáječek) je mnoho druhů, pro jednoho či několik králíčků vychazí nejlépe miska na vodu - vetšina králíčků dá přednost pití z hladiny, než olizováním kuličky. Další možností jsou hladinové napáječky ("kříženec" mezi miskou a napáječkou), případně miska, kterou lze upevnit na klec.Záchod - tedy plastová nádoba - je ve tvaru většího obdelníku nebo menšího trojuhelníku, tedy záchod rohový. Jsou k dispozici v různých barvách, výškách, některé mají zvrchu oddělávací "zábrany" proti vypadávání steliva ven. Ve zverimexu se ptejte po záchodu pro kočky, mnohé prodavačky nevědí, co si pod pojmem záchod pro králíky představujete :) V nynější době je to úplně standartní výbava každé králičí klece.Mezi novinky patří tzv. záchůdek s roštem - jeho velkou výhodou je to, že ušák nesedí v počůraném stelivu a bobcích a je tedy mnohem čistotnější. Do tohoto typu záchůdku není ani třeba stelivo používat, stačí nalít trochu vody a potom celý obsah vylít. Je vhodný především pro teddy králíčky kvůli srsti, ale hodí se i pro jakéhokoliv jiného ušáka.
Do záchodu patří podestýlka, které je také k dispozici různé kvality, barvy, hrubosti, savosti a od toho se odvíjející ceny. Mezi nejdoporučovanější patří Cat´s Best Oko Plus, dále je spousta majitelů ušáků spokojených s dřevěnými topnými peletami (lze je zakoupit např. v OBI, Hornbachu apod - jejich výhodou je savost a dobrá cena) či s Asanem. Někdo kombinuje třeba i pelety s Asanem (pelety jsou tvrdší, Asan naopak měkký), což může některým ušákům vyhovovat více - osobně se však dá říci, že každému vyhovuje něco jiného, takže je nejlepší vyzkoušet a rozhodnout se dle vlastní zkušenosti.Nedoporučuji kupovat rohové trojúhelníkové záchody, králíci je často ignorují, takže je rozhodně lepší hned ze začátku koupit záchod obdélníkový, určitě neprohloupíte. Nejefektivnější je záchůdek postavit hned pod jestličky na seno, které zabraňují znehodnocování sena udupáním či močí. Někteří králičí experti ovšem moc rádi seno z jeslí vytahují a pak je často nechávají být, takže je určitě lepší dávat menší dávky sena, ale častěji.
Co se týče podestýlky do klece, nejlepší, nejdostupnější a také asi nejlevnější variantou je pokrýt podlahu klece koberečkem nebo neklouzavou podložkou (např. takovou, jaké se prodávají do koupelen). Králík rychle pochopí, že svou potřebu má vykonávat do záchodu, takže bude mít zbytek klece čistý a vám vyčistění záchodu a dosypání steliva zabere maximálně pár minut. Někdy je potřeba králíka na záchod zezačátku naučit, pokud není odmalička navyklý, většinou to ale není problém, zvlášť při použití koberečku nebo podložky.
Dříve se pod ušáky běžně používaly hobliny nebo sláma. Jak ale mnozí majitelé zjistili, je z toho akorát nepořádek, ušáci s podestýlkou po celé kleci také většinou vykonávají potřebu všude (jsou nečistotní), v pilinách a hoblinách se taky rádi drží roztoči a paraziti, navíc se jedná o prašné podestýlky, které umí dráždit dýchací cesty a způsobovat u některých ušáků třeba až kýchání.
Další velmi užitečná věc je přenoska, ať už plastová nebo dřevěná, která vám velmi usnadní situaci při jakémkoliv cestování s králíkem (veterina, dovolená a podobně). Při jejím pořízení je zejména důležité to, aby byla dostatečně prostorná - ušák by se v ní měl pohodně natáhnout, mělo by se do ní vlézt i trocha sena nebo jiné potravy a v případě delší cesty není na škodu, pokud k ní lze připevnit i napáječku. Nepořizujte tedy prosím ony malé plastové oválné "rakvičky" (určené pro hlodavce), ale raději přenosku pro kočky či třeba přepravku typu Midi Gulliver (výhodou je vrchní otevírání a cena).
Na dno přenosky postačí zase kus koberečku, podložky, nebo deka a na jakkoli dlouhou cestu by měl mít ušák vždy k dispozici trochu sena, na delší cesty je vhodné mít po ruce napáječku, případně dát ušákovi i něco šťavnatého (pokud je zvyklý).
Další věci, jako např. domeček, pelíšek, příp. hračky - je možné zakoupit spoustu věcí, ale určitě to není nezbytné. Domečky mají králíci rádi, slouží jim jako příjemná vyhlídka nebo místo na schování se před okolním světem, ideální je tedy pořídit domeček s rovnou střechou. Někteří králíci si je zamilují, jiní je budou klidně postrádat. To stejné platí i v případě pelíšků, znala jsem králíka, který v něm spal moc rád, většina králíků si jej ale vůbec nevšímala. Časem zjistíte, co právě váš králík má rád a zda je právě on ta hravá povaha, nebo ten, kterého takovéhle věci a "hračky" nechávají naprosto chladným.
Typický sameček - mohutnější, samičky bývají jemnější v typu
POHLAVÍ
Častá otázka výběru se týká pohlaví králíka. Kolují různé fámy a nepravdy, najdou se zastánci jak pouze samiček, tak ryze samců. Pravda je ale někde uprostřed, můžete narazit na nečistotnou, "zlobivou" samičku, tak i samce. Záleží na jedinci.Samičky: bývají většinou náladovější, více si hlídají teritorium. Některé samičky dávají najevo svou nelibost "bručením" - když jim např. saháte do klece v jejich přítomnosti. Některé extrémy jsou i falešné březosti, kdy je často i samička - kromě vytrhávaní srsti a stavění hnízda - také psychicky "mimo", za pár dní to ale většinou přejde. I samičky můžou s oblibou značkovat, bobkovat při vyznačování území, není to jen případ samců.Samci: většinou ideální mazlíci, nepodléhají tolik hormonům ani "změnám nálad". V přítomnosti samiček se nezajímají o nic jiného než o ni, proto opravdu nezkoušejte "skamarádit" samce se samičkou - v lepším případě z toho nebude nic, v horším rovnou mláďata. Někteří samci od přírody značkují, bývá to však většinou jen v případech, pokud máte více králíků, kteří se navzájem cítí a mají potřebu místo přeznačkovat svým pachem.Dva a více dospělých samců se spolu nesnesou, pokud by byli spolu od mláděte a případně brzy KASTROVÁNI, tak existuje možnost, že si takříkajíc sednou a nebudou mít mezi sebou problémy. Stejné platí i v případě dvou starších kastrovaných samců, vždy však záleží na temperamentu a dominanci daného samceDvě samičky (zda se jedná o sestry nehraje roli) se obvykle snášejí dobře, zvlášť pokud jsou na sebe navyklé od mala - rozhodně je však na místě už předem zvážit kastraci, aby se předešlo případným problémům v budoucnu. V období puberty (od 6. - 8. měsíce) ale může nastat období rvaček i mezi samičkami, kdy si ujasňují své postavení v rámci skupiny. Obvykle se to brzy uklidní, v některých případech je ale nutné samičky oddělit, aby si neublížily. V případě velkého prostoru je možné chovat 3 samičky i více, při větším počtu je ale nutné samičky sledovat, aby jedna našikanovala a neutlačovala druhou.IDEÁLNÍ KOMBINACE - kastrovaný samec + samice, případně kastrovaný samec + kastrovaná samiceHlavním předpokladem je kastrace - většinou se poté ušáci zklidní a je možné soužití samce se samičkou. Důraz je však kladen na slovo většinou! - rozhodně to není všelék na všechny problémy především povahového rázu. Když pomineme zdravotní hledisko (u samic - prevence rakoviny dělohy), je na každém majiteli, zda se pro kastraci rozhodne, či ne.
Zdroj: Metropolevet
KASTRACE
je dost kontroverzní téma. Najdou se ryze příznivci, i její odpůrci. Faktem je, že pokud do budoucna plánuji soužití více ušáků, bez kastrace to nepůjde. Samce je vždy nutné nechat vykastrovat - i kdyby si někdo bláhový myslel, že je fajn mít jednou mláďata, no co, a poté budou samička se samečkem žít šťastně až do smrti, tak omyl. Samice je schopna zabřeznout již pár hodin po porodu a nevykastrovaný samec bude na samičku pořád dorážet a obtěžovat ji.Takže, pokud mám doma samečka a plánuji dalšího ušáka, je nejlepší postup - nechat samečka vykastrovat, alespoň měsíc poté počkat (kvůli stálé šanci, byť malé, že se samec stále plodný) a až poté přinést samičku a začít seznamovat na neutrální půdě. Pokud doma mám samičku, je možné ujmout se dospělého vykastrovaného samečka, případně si vzít mláďátko, nechat ho dospět, vykastrovat, měsíc počkat a až poté seznamovat. Není rozumné seznamovat mladého nevykastrovaného samečka se samičkou, protože někteří samečci mohou být plodní již od 3 měsíce věku!!!
Jistě uslyšíte názory, jak je kastrace riziková, že při ní uhyne polovina králíků a podobné výkřiky do tmy, které jsou absolutně nepravdivé. Pokud dodržíte níže uvedený postup, jsou rizika naprosto minimální a šance úhynu je prakticky nulová.
Základy úspěchu kastrace:
- ZKUŠENÝ veterinář (se specializací na králíky, pro kterého je kastrace ušáka rutinní záležitostí)
- INHALAČNÍ anestezie (injekční je sice levnější, ale vysoce riziková!!)
- kvalitní POOPERAČNÍ péče (ATB, analgetika, mít připraveny ušákovy nejoblíbenější dobroty - ideálně natě, bylinky, pro případ nouze stříkačku a kaši vhodnou na dokrmování, např. Rodicare instant)- pro klid duše nechat udělat PŘEDOPERAČNÍ vyšetření - zejména krev (u rizikovějších pacientů, starších ušáků to lze jedině doporučit)
Důležité je ušáka co nejdříve po zákroku rozjíst. Při splnění výše zmíněného se opravdu není čeho bát.
KRMENÍ
Základními prvky králičího jídelníčku je seno a zelenina. Jako doplněk ovoce a granulované krmivo.Seno neustále a v neomezeném množství. Ze zeleniny je nejvhodnější mrkev, kedlubna, v menším množství zelí, salát aj. Ovoce obsahuje hodně cukru, takže podávat zřídka v menším množství.Velmi důležité je vybrat správné granule - zrní a s nimi obsažené krmné směsí NEJSOU VHODNÉ pro zakrslé králíky, které máme jako mazlíčky (a chceme tedy, aby s námi byli co nejdéle). Králík po nich přibírá na váze, při dlouhodobém zkrmování můžou přijít trávící těžkosti či jiné problémy. Směsky nejsou nevhodné nejen z důvodu nevyvážené stravy, ale právě z důvodu velkého podílu obilovin - tzn škrobů. Je to to nejlevnější a nejvíc kalorické na zaplácnutí, bez vlákniny. Pro králíka je přirozenou stravou seno a traviny - nikoli zrní.
A proč je SENO natolik zásadní? Nejen z důvodu životně důležité vlákniny, která udržuje fit ušákovo trávení, tak také z důvodu nenahraditelného vlivu na stoličky - seno stoličky pomáhá přirozeně obrušovat, králík je donucen zvýkat a díky senu je přirozeně obrušuje.Pokud vidíte, že se ušák k senu moc nemá, nechce jej, určitě nad tím nemávejte rukou, tuto situaci je třeba řešit. Můžete zkusit vyměnit značku a hrubost sena, omezit příjem jiné stravy (granule, zelenina) - v nezbytných případech je dobré nechat ušáka jenom o seně, dokud se zase nerozjí. Je možné seno ozvláštnit přimícháním bylinek, které seno zatraktivní.Pokud ušák seno nechce jíst vůbec (znenadání), je na místě navštívit veterináře, aby králíčkovi stoličky zkontroloval. V pozdějším věku se při nedostatečném příjmu sena tvoří na stoličkách háčky, které ušákovi způsobují bolest, a proto si ušáci usnadnují život tím, že upřednostňují měkkou a lépe konzumovatelnou potravu (zelenina, ovoce, granule). V takovém případě je všaj nutné chodit na doživotní zabrušování pod narkózou, kterému je se lepší vyhnout, pokud je to jen trochu možné - proto je tedy nutné neustále hlídat, zda a v jakém množství králík seno přijímá.
Pokud byste se chtěli více seznámit s výživou, druhy nejvhodnější zeleniny i granulí - obsáhleji popsaný jídelníček na stránkách https://www.zakrslykralicek.cz; jedná snad o nejlépe zpracovaný jídelníček, který je u nás k dostání. Jen pozor na jídelníček na kralici.cz! Tabulka s granulemi je už několik let neaktualizovaná, už jsou i na našem trhu k dostání kvalitnější - bezobilné - granulky.
A proč zvolit BEZOBILNÉ granulky? Více najdete v samostatném článku.
Další NEVHODNOU stravou pro králíky z hlediska složení je suchý CHLEBA, lepené TYČINKY složené ze zrní a dalších složek (často lepené medem), různé MINERÁLNÍ KAMENY, většina KOMERČNÍCH PAMLSKŮ prodávaných ve zverimexu- pokud chcete ušákovi udělat radost, můžete mu nasušit ovoce či zeleninu (mrkev, jablka - fantazii se meze nekladou), předkládat bylinky (bazalka apod.), případně zkusit třeba sušený kořen pampelišky (který je fajn i na obrušování zubů).
Pozn. DO 6-TI MĚSÍCŮ také stačí třeba i lžíce granulí denně; a základ potravy tvoří právě (zelenina) a seno.Pokud však budete mít pocit, že žere příliš granulí na úkor sena, je vhodné příděl granulí lehce omezit, případně rozdělit do několika menších dávek, které budeme podávat během dne -> abychom docílili příjmu sena ve větším množství.
Krmení MLÁĎAT, které jste si přinesli od CHOVATELE (či ze zverimexu ..)
Pokud jste si přinesli mláďátko od chovatele ve věku 6 - 10 týdnů (ze zverimexu věku dost neznámého, ale klidně ještě mladší mládě) je nezbytné jej krmit pouze SENEM a GRANULEMI (ideálně těmi, na které bylo zvyklé). Rozhodně doporučuji po příchodu mláděte k vám domů pár dní vyčkat, v průběhu cca dalších 2 dní posbírat pár bobků (ne ze stejné hromádky, ideálně vyprodukované v rozmezí několika hodin) a nechat udělat u veterináře ROZBOR (tzv. koprologii) na přítomnost parazitů - tzn. především na vyloučení kokcidiózy. Rozbor je většinou na počkání a výsledky do pár hodin. Až v případě negativního výsledku můžete začít dávat - pomalu - menší kousky zeleniny, trávu, větvičky s listy a pouštět ušáka do výběhu. Až poté je také vhodné (a po 10. týdnu věku) nechat králíčka NAOČKOVAT.
KRÁLIČÍ PUBERŤÁK
Ano, čtete správně, i u králíků existuje puberta. Bývá to jedno z nejobávanějších období králičího života, kdy se mazlivé, hodné, čistotné mláďátko promění v zlobivé prasátko. Velice špatně se odhaduje doma nástupu i délka trvání, ale puberta nastupuje cca kolem 6 měsíců - 1 roku života (je to opravdu velmi individuální) a může trvat i několik měsíců. Každý ušák má jiný průběh i projevy, u některých ušáků toto období nemusí majitel vůbec zaregistrovat, zvláště u samiček se však stává, že se začíná projevovat jejich přirozená teritorialita a začínají být náladové, vyjíždí po rukách (zejména pokud jim majitel dává krmení do klece v jejich přítomnosti) a vrčí. Je to normální, je potřeba s tím počítat a buď to přečkat nebo se rozhodnout pro kastraci, která toto chování eliminuje.
Pravidelnou vakcinaci není radno podceňovatVETERINÁRNÍ PÉČE, OČKOVÁNÍ
V prvé řadě je nutné si uvědomit, že králík není pes nebo kočka a většina běžných veterinářů nemá dostatečné znalosti ani zkušenosti s králíky. Proto je nutné si ideálně ještě před pořízením ušáka zjistit, kde se nachází nejbližší odborník zaměřený na králíky, jelikož v případě akutních problémů to může být onen podstatný rozdíl mezi životem a smrtí, a to bohužel doslova. Vet s dobrými recenzemi najdete zde.Základ toho, jak se zbytečným problémům vyhnout, je pořídit si ušáka ze zdravého, odolného chovu s dobrým genetickým základem a neméně podstatnou složkou je vhodná, přirozená strava. Králík může být z tohoto pohledu relativně nanáročné zvířátko, potřebující pouze očkování, pokud se však vyskytnou problémy, léčba se může vyšplhat i do řádů desetitisíců korun - prevence je tedy naprosto zásadní.
Králík by měl být očkován proti moru a myxomatóze. Jedná se o - v naprosté většině případů - smrtelné nemoci, které dokáží přijít a vybít nespočet králíků (větší počty na vesnicích i jednotlivce v klecích), proto v zájmu ochrany vlastního mazlíka je rozhodně lepší nechat svého králíka naočkovat.Myxomatóza je nemoc přenášená komáry. Zpravidla se očkuje 1 - 2x do roka, dle nákazové situace ve vašem kraji (informujte se u svého veterináře). Proti králičímu moru stačí 1x do roka (dle vakcíny).Ideální možností je očkování na jaře (duben) s přeočkováním s příchodem léta (červen).Cena očkování je různá, záleží na místě bydliště (města bývají dražší), veterináři a použité vakcíně, ale většinou se pohybuje kolem 200 Kč.
Vakcíny a vakcinační schémata (2007)
Pokud si budete brát právě odstavené králíče (8 týden věku a pozdější) je třeba mít povědomí o kokcidióze Je to velmi častá nemoc, které lze předejít, pokud má majitel dostatečné znalosti a zkušenosti. Nejčastější scénář: mládě přinesete domů a ono do několika dní začně mít zdravotní obtíže (apatie, průjem či tzv. vánočky, nafouknuté bříško ..) v horším případě uhyne (možno i rychle a náhle, nez příznaků; především ze zverimexu, kde má kokcidiózu prakticky každé mládě a zajisté přeléčeni nejsou). U dospělých králíků, pokud tuto nemoc vůbec dostanou, probíhá často skrytě, vůbec si toho nemusíte všimnout a neohrožuje je na životě.Tak jako tak, pokud si domů přinesete takto staré králíče, první věcí, kterou je třeba nechat udělat, je rozbor bobků, který případnou kokcidiózu bezpečně odhalí. Prevencí kokcidiózy je vhodné strava (seno, bezobilné granule), proto se můžete setkat s tím, že chovatelé přeléčují pouze přírodními prostředky (nejč. Emanox) nebo nepřeléčují vůbec, protože to v jejich případě není třeba. Nové prostředí či stres z přepravy však může napomoci přemnožení kokcidií, které můžou působit potíže až náhlé úhyny - proto je rozbor bobků základ, očkování a krmení zeleným a zeleninou může následovat až poté.
JAK POZNÁM, ŽE S KRÁLÍČKEM NENÍ NĚCO V POŘÁDKU?
Zdravý ušák přijímá potravu, pije, bobkuje, čůrá, je čilý a aktivní (vzhledem k jeho obvyklým činnostem, většina ušáků celý den proleží a aktivnější jsou spíše k večeru - nutno tedy posoudit individuálně dle znalosti svého ušáka).
Důležitý je právě onen neustálý příjem potravy - je nutné mít přehled a sledovat, zda ušák přijímá potravu - už několika hodinová hladovka způsobuje zpomalování až zastavení peristaltiky střev (trávící systém) a nastává smrt!! Proto je důležité tento fakt nepodcenit a v případě, že ušák nemá zájem ani o jeho oblíbené kousky potravy, začít co nejdříve s dokrmováním (stříkačkou, možno použít rozmočené granule, RodiCare či třeba osmizrnou nemléčnou kaši ..) a co nejdříve navštívit veterináře.
V pořádku také nejsou jakékoli řidší bobky, vánočky (tvar hroznu) či dokonce průjem - u králíků se jedná o častější problém (může nastat např. po krmením novým druhem zeleniny či ovoce), takže v takovém případě je vhodné vše vysadit a nechat králíka pouze o senu o vodě, dokud se stav neupraví. V případě dlouhodobějších nebo opakujících se problémů tohoto rázu je vhodné nechat udělat rozbor bobků, případě absolvovat kompletní prohlídku u veterináře.Králičí moč může mít opravdu RŮZNÉ barvy - od světlé, po oranžovou, až po temně rudou či hnědou. Vždy záleží na tom, co ušák papá - zejména bylinky umí moč zabarvit velice spolehlivě. Neděste se, v 99,9% se opravdu nejedná o krev v moči! Krev v moči by se projevila nejenom červenou močí, ale i celkovou apatií a změněným stavem ušáka.
RADY OHLEDNĚ NÁKUPU
Králíče se odstavuje od matky kolem 8 týdne věku, proto nikdy nekupujte mladší zvíře i kdyby vám "chovatel" "navykládal" cokoli! Do 6. týdne věku jsou mláďata často závislá, i když pouze z malé části, na mléku od matky, proto odstavovat před 7. týdnem je nezodpovědnost a hanebnost! Čím déle jsou mláďata se sourozenci a matkou, tím lépe, i z hlediska zdravých návyků a socializace.Bohužel, chovatelé nejsou vždy jen čestní, najdou se i tací, kteří chovají a tedy i prodávají mláďata jen pro peníze, proto vám klidně prodají nemocného králíka, mládě brzo odstavené se slabou imunitou apod. Je dobré, proklepnout si "svého" chovatele předem, třeba i přijít na nezávaznou návštěvu a skutečně vidět, v jakých podmínkách a prostředí králíci žijí, jak vypadají, čím jsou krmení a zda jsou spokojení a viditelně zdraví.
Nedoporučuji brát si králíka ze zverimexu, nic o králíkovi nevíte, a pokud si kupujete mládě, často se stane, že ze zakrslíka se vyklube pěkný několika kilový macek, zkrátka typický "pekáčový" králík. Nebo ještě hůře, koupíte mládě moc mladé a brzy odstavené a jelikož nemáte zkušenosti a nevšimnete si počátečních příznaků (nejč. kokcidiózy), nezřídka kdy se stává, že i přes maximální nasazení a snahu nakonec mládě uhyne - jelikož mláďata jsou náchylná a citlivá na jakékoli změny prostředí i stravy, průběh nemoci je u nich většinou velmi rychlý. Je bohužel běžnou praxí, že mláďata ve zverimexu nabízejí i v jejich 3 - 4 týdnech, dokud jsou mláďátka malinká a roztomilá, pro jejich další vývoj a život to však má často velice neblahé následky. Na to opravdu velký pozor!
RADY PRO PRVNÍ TÝDNY
Když si přinesete králíka domů, nechte ho pár dní vklidu zvyknout si na nové prostředí. Sami poznáte, až si králík pomalu navykne, a tak je vhodné králíka začít pouštět na menší procházky po pokoji, dobu časem prodlužovat. Vyvarujte se hlasitých zvuků a rychlých pohybů, nejlepší možnost, jak se s králíčkem pomalu seznámit a nechat ho, aby si zvykl i na naši přítomnost, je sednout si potichu doprostřed pokoje a nechat králíčka samotného, aby k vám přišel dobrovolně. Pokud budete chtít vrátit králíka zpátky do klece, určitě ho nehoňte po pokoji, když se nenechá vzít do ruky vklidu, raději postavte do místnosti krabici, přenosku nebo jinou věc, do které se může králík vskočit a vy ho můžete bezpečně přenést až do klece. Vzájemná důvěra mezi králíkem a vámi vyžaduje čas, neurodí se přes noc. Proto buďte trpěliví, úspěch se časem jistě dostaví. Ač to může znít skoro až směšně, vztah s králíkem si budujete po celý jeho život, je to neustálý proces. Je spousta králíků, kteří se nechají poprvé pohladit třeba po týdnu, zvednout třeba až za několik měsíců a podobně. Spousta králíků nemá rádo zvedání a nošení v náručí, snad každý však miluje hlazení na zemi.
Více informací na tohle téma naleznete zde.
Zdroj textu : zde